24.03.2012 - Reportáž - Chmelařské oblasti v České republice
Autor: Jan Volf
V dnešním článku vám budou přiblíženy chmelařské oblasti v České republice a jejich rozdělení dle regionů. Článek si neklade za cíl napsat o chmelařských oblastech dílo ve stylu vědecké práce, ale spíše rozšířit všeobecné povědomí o těchto oblastech s charakteristikou regionů ve kterých se nalézají, s přidáním některých místních zajímavostí.
Základní rozdělení vychází ze zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele. Chmelařské oblasti se rozkládají v České republice tři a sice Žatecko, Úštěcko a Tršicko. Oblasti se mohou dále dělit na chmelařské polohy. Tyto polohy se většinou nazývají podle krajinných útvarů. Na Žatecku se jmenují Údolí Zlatého potoka a Podlesí, na Úštěcku Polepská blata.
V historii tomu bylo ale trochu jinak. První provenienční zákon byl vydán v roce 1907 s vymezením výrobních oblastí avšak s dobrovolným známkováním. V ČSR byly uzákoněny chmelařské výrobní oblasti v roce 1921, kdy vznikly oblasti žatecká, roudnická, úštěcká, dubská a tršická. Zákon z roku 1934 pak zavedl povinné známkování chmele a povinné ověřování chmele z těchto oblastí. Kromě jiného též zavedl chmelařské polohy: v žatecké oblasti Podlesí a Údolí Zlatého potoka a v úštěcké oblasti Polepská blata. V těchto letech byly u nás chmelnice nejrozlehlejší (v roce 1929 až 17264 ha). Dubská oblast byla v roce 1945 zrušena a roudnická byla začleněna do úštěcké. Tento stav byl uzákoněn v roce 1957.

Tolik z historie, nyní se vrátíme do současnosti a projdeme se jednotlivými chmelařskými oblastmi a polohami podrobně. Na závěr si povíme ještě pár slov o zrušené Dubské chmelařské oblasti.
Žatecko
Výměry chmelnic ve chmelařské oblasti Žatecko zasahují do okresů Chomutov, část okresu Kladno, Louny, Plzeň-sever, Rakovník a Rokycany. Chmelařská oblast Žatecko dala vzniknout i chráněnému označení původu pro Žatecký chmel, jehož ochranu poskytuje Evropská Unie stejně jako pro ostatní vybrané produkty, jejichž význam přesahuje národní hranice. Pomáhá tak i k propagaci těchto produktů v zahraničí. Na základě Nařízení Komise č. 503/2007 ze dne 8. května 2007 bylo označení Žatecký chmel zapsáno do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. V rámci Evropské Unie se jedná o první udělené označení týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělskému nebo potravinářskému výrobku.

Označením „Žatecký chmel“ může být označen pouze jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák - všechny jeho registrované klony - vypěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti. Výjimečné vlastnosti Žateckého chmele vyplývají ze specifických přírodních podmínek v Žatecké chmelařské oblasti.
Pohled do chmelnice v Žatecké oblasti nedaleko Mšeckých Žehrovic nedlouho před sklizní - fotografováno 22.8.2009
Celá Žatecká oblast leží v tzv. srážkovém stínu především Krušných hor, ale také Doupovských hor a Českého středohoří. Dalším faktorem působícím na výjimečnost Žateckého chmele jsou půdní podmínky. Většina chmelnic se rozkládá na tzv. permských červinkách (červená barva je způsobena vysokým obsahem sloučenin železa) a na lehčích opukových půdách, které se v regionu poměrně často střídají a na sebe navazují. Například v okolí Řevničova, Pochválova a Srbče převažují permské červinky, které zasahují až na Slánsko. Severozápadně tyto červinky v podstatě ihned sousedí s opukovými půdami v okolí Kroučové, Třeboce a Ročova. Nedaleko Třeboce se dokonce nachází dnes již nepoužívaný opukový lom (kde se těžil lidově řečeno „hředelský kámen“). Chmelnice jsou převážně situované v širokých otevřených údolích s volným prouděním vzduchu, přirozeně chráněná před prudkými severními a západními větry. Výše uvedené podmínky dávají Žateckému chmelu jedinečnost a odlišují ho od chmele vypěstovaného v jiných chmelařských oblastech ať už v České republice nebo v zahraničí.

 

Chmelařská poloha Údolí Zlatého potoka

Tato chmelařská poloha zahrnuje pouze několik obcí v okresech Rakovník a Louny. Nespadají tam však všechny obce těchto okresů, ale pouze obce, které bezprostředně přiléhají potoku, který nyní nese označení Blšanka, dříve Zlatý potok, nebo německy Goldbach (část této oblasti se totiž dříve nacházela na německy mluvícím území Čech.

Blšanka pramení v Doupovských horách, na území vojenského prostoru Hradiště. Jde o pravostranný přítok řeky Ohře (do Ohře se vlévá v údolí mezi chmelnicemi u Trnovan u Žatce) a v podstatě celou svojí délkou protéká chmelařskou oblastí. Okolní červinky dávají Blšance charakteristickou červenohnědou barvu. Její tok se vine obcemi Lubenec, Kryry, Očihov, Blšany, Libořice, Měcholupy a Holedeč a meandruje západně od svahů přírodního parku Džbán (o které bude zmínka v souvislosti s chmelařskou polohou Podlesí). Údolní niva je z velké části využívaná především k pěstování chmele.
Pohled na vstupní město do údolí Zlatého potoka od jihovýchodu z rovin nad Blšany. V pozadí na horizontu se rýsují hřebeny Doupovských hor.
Ve vlhkých letech dochází i k zaplavení některých chmelnic povodňovou vlnou Blšanky, což ovšem pěstování značně komplikuje. Pravý i levý břeh jsou posety Řopíky, což je lidový název pro železobetonový odolný objekt lehkého opevnění vzor 37 budovaného v rámci výstavby československého opevnění před druhou světovou válkou.

Jedním z nejvýznamnějších pěstitelů chmele v této Chmelařské poloze je Zemědělská společnost Blšany. Pokud si říkáte, že jste Blšany zaslechli v souvislosti s fotbalem, tak vězte, že jsou to opravdu ony Blšany, které hrály svého času první ligu. Od roku 1985 nesl místní fotbalový klub označení TJ JZD Blšany, později SK Chmel Blšany a nakonec FK Chmel Blšany, s kterým dosáhl největších úspěchů. V současné době však místní klub hraje pouze divizi B, ale z někdejší slávy zbyl v Blšanech alespoň velice pěkný stadion s umělým osvětlením a přilehlá hřiště, sloužící jako tréninkové plochy.
Chmelařská poloha Podlesí
Malebná krajina v přírodní oblasti Džbán, zde okolí obce Smilovice s chmelnicí a sušárnou chmele
Podlesí se rozkládá jednak na území geomorfologického celku Džbán, který leží z části na území Středočeského a z části na území Ústeckého kraje a jednak na území přírodního parku Džbán. Tyto dvě území se vzájemně prolínají. Do chmelařské polohy Podlesí jsou zahrnuty pouze obce okresů Rakovník a Louny. Chmelařská poloha podlesí sousedí s výše popisovanou polohou Údolí Zlatého potoka a to na východ od ní.

Pro Džbán jsou charakteristické rozsáhlé náhorní roviny oddělené hlubokými a širokými údolími. Tyto roviny a údolí jsou střídavě vyplněny chmelnicemi, ornou půdou a loukami, které se střídají se zalesněnými plochami strmých svahů i náhorních plošin. Stejně jako většina Žatecka i Džbán leží v mírném srážkovém stínu. Většina zemědělsky využívaných ploch Podlesí tvoří lehké opukové půdy.
Jak již bylo zmíněno, poloha Podlesí je rozdělena údolími a hřebeny Džbánu. Tato údolí směřují od jihozápadu k severovýchodu a každým údolím vždy protéká potok. V údolí Třebockého potoka, který se následně mění na Klášterský potok a na přilehlých náhorních rovinách obhospodařuje chmelnice ZD Podlesí Ročov. V několika minulých letech došlo i k výstavbě nových chmelnic.

V sousedním údolí Pochválovského potoka obhospodařuje chmelnice CHMEL, spol. s r.o. Pochválov. V minulých letech i zde došlo k výstavbě nové chmelnice nedaleko obce Kroučová. Společnost provozuje česárny chemele v Kroučové a v Pochválově a sušárnu chmele v Pochválově. Dále provozuje bioplynovou stanici o výkonu 1,13 MW přímo v Pochávlově v areálu společnosti. Mimo obhospodařování chmelnic tak osévá ještě přes 600 ha orné půdy silážní kukuřicí a čirokem ročně.
Úštěcko
Chmelařská oblast Úštěcko zahrnuje okresy Česká Lípa, část okresu Kladno, Kutná Hora, Litoměřice a Mělník. V podstatě se dá říci, že se celá tato oblast rozkládá v širším Polabí (od Kutné Hory po Litoměřice), částečně Poohří a v okresech Litoměřice a Česká Lípa zasahuje až na svahy Českého středohoří, kde se často střídá s vinicemi a ovocnými sady. Nadmořská výška chmelnic v úštěcké oblasti se pohybuje od 150 m na březích Labe po zhruba 400 m na Českolipsku. Všeobecně se dá ale říci, že v této oblasti dochází k poklesu výměry chmelnic. Každým rokem se lze zde setkat s nově zrušenou chmelnicí. Například ve všech pěti obcích okresu Kladno, které přísluší k Úštěcku, se již mnoho let chmel vůbec nepěstuje.

Kultivace chmelnice spadající do Úštěcka na levém břehu Labe nedaleko Roudnice nad Labem u obce Záluží. Svahy v pozadí jsou již na pravém břehu Labe.
Chmelařská poloha Polepská Blata
Chmelařská poloha Polepská Blata se rozkládá výhradně na pravé straně Labe v okolí obce Polepy v okrese Litoměřice. Od jihu a západu je ohraničena tokem řeky Labe, od severu a částečně východu je ohraničena Dokeskou pahorkatinou na jejíž jižní svahy částečně ještě zasahuje. Vesměs jde ale o polohu rozprostírající se v nízké nadmořské výšce na rovinách přilehlých k Labi. Polohou protéká Úštěcký potok, který se u obce Svařenice roztéká ve dvě ramena a levé z nich se nedaleko Polep vlévá do potoka Obrtka, přitékajícího od Hošťky a jako Okenský potok vlévá u obce Okna do Labe. Pravé rameno Úštěckého potoka se u obce Křesice vlévá také do Labe, nazývá se již ale jako Blatenský potok. Celá tato oblast je protkána různými potůčky a strouhami, které se vzájemně stékají a roztékají. Je to dáno hlavně tím, že se jedná o oblast rovinatou s minimálními rozdíly nadmořské výšky. Odtud tedy pramení název „Polepská Blata“. Nedaleko Polep najdeme i Blatenský mlýn.

Oblast bývá také díky výše popsaným podmínkám ohrožována povodní na Labi v rozsahu, ke kterému došlo v roce 2002, kdy se velké množství chmelnic této chmelařské polohy ocitlo pod hladinou Labe. V okolí obce Polepy v současné době hospodaří na chmelnicích společnost Chmel Polepská Blata, s.r.o., která obdělává zhruba 50 ha chmelnic (údaj z roku 2010).
Tršicko
Chmelnice na Tršicku v době vegetačního klidu (3.3.2012), v pozadí se rýsuje hřeben Drahanské vrchoviny.
Popisem chmelařské oblasti Tršicko se dostáváme z oblasti Čech na Moravu, konkrétně střední, do okresů Olomouc, Přerov a okrajově Prostějov. Počátek pěstování chmele na Tršicku sahá již 150 let zpět. Tento údaj však zaznamenává cílené pěstování chmele ve velkém, roztroušené pěstování chmele se zde realizovalo od nepaměti. Svým významem tedy tato oblast nijak nepokulhává za Žateckem nebo Úštěckem, Morava vždy patřila a dodnes patří mezi země chmelařské.

Chmelařská oblast se rozkládá z většinové části v Tršické pahorkatině v nadmořské výšce od 250 do 320 metrů. Pro oblast jsou charakteristická mělká údolí kolem potoků a potůčků, které směřují k jihozápadu a vlévají se do řeky Bečvy nebo do řeky Moravy. Chmelnice jsou situovány často na svahy těchto mělkých údolí, pokrývají však také náhorní roviny této pahorkatiny, ze kterých je za dobrého počasí vidět vrcholy Hrubého Jeseníku, Beskyd, hřeben Hostýnských vrchů a přes Hanou hřeben Drahanské vrchoviny.
Část chmelnic této oblasti pokrývá západní svahy Tršické pahorkatiny pozvolna klesající do rovin okolo řeky Moravy. V těchto rovinách v nadmořské výšce okolo 200m se několik chmelnic rozkládá též. Tršicko z pohledu chmelařské oblasti obsahuje i část Hornomoravského úvalu na sever od Olomouce až k Litovelskému pomoraví. Na severovýchodě je oblast ohraničená lesy Oderských vrchů. Přirozenou hranici na jihu a jihovýchodě tvoří řeka Bečva s počátkem Moravské brány a na západě řeka Morava. Pro přesnost je třeba ještě uvést, že několik katastrů obcí se nachází i západně od řeky Moravy.
Hlavním střediskem moravského chmelařství je samozřejmě obec Tršice. V obci se nachází rozsáhlý areál bývalého chmelařství se sušárnou a česárnami chmele a výzkumná stanice. Výzkumná chmelařská stanice v Tršicích byla zřízena v roce 1953. Byla to reakce na vzrůstající rozlohu chmelnic v oblasti a potřebu řešit problematiku pěstování chmele na Moravě na odborně vyšší úrovni. Činnost stanice navázala na aktivity Chmelařského spolku pro Moravu, který byl v Tršicích založen v roce 1883. Jeho členové měli mimo jiné zájem o pokusnictví a výzkumnou činnost, o čemž svědčí založení pokusné chmelnice v roce 1886 na které prováděly pokusy s výživou chmele. V současnosti se stejně jako v Čechách i na Tršicku produkce chmele snižuje, chmelařský areál je využíván proto pouze sezónně a i tak jen částečně. V Tršicích sídlí detašované pracoviště Chmelařského institutu s.r.o., který má vědecko-výzkumnou základnu v Žatci a účelové hospodářství ve Stekníku u Žatce.
Sušárna chmele v areálu chmelařství v Třšicích.
Na závěr charakteristiky Tršické chmelařské oblasti je třeba ještě pro zajímavost uvést krajové odlišnosti v názvech některých činností spojených s pěstováním a sklizní chmele na Moravě. Jde již spíše o starší výrazy spojené s hanáckým nářečím, dnes již zřídka používané. Například místo termínu „chmelnice“, jak se nazývá v Čechách polní kultura, se v Tršicích používalo „chmelén“. Chmel se na Hané nečesal, ale "obiral". Sezonním dělníkům při sklizni se říkalo "obirači". Místo dočesné bývala "doobiraná". Chmelovým hlávkám se říkalo "šeške". Neměřilo se při sklizni na věrtele, ale na "miro", která měla 100 "cólu". Chmelové štoky měly "opratu" a listí s ostatními částmi rostliny to bylo "chmeléni". Toto využívali hlavně drobní pěstitelé ke krmení domácích zvířat. Opraty bývaly někdy i topivem.
Zrušená chmelařská oblast Dubská
Dubská chmelařská oblast se rozkládala v okolí města Dubá v severních Čechách nedaleko České Lípy. Okolí města Dubá se nazývá Dubské Švýcarsko a je součástí CHKO Kokořínsko. Krajina je zde tvořena Dubskou vrchovinou. Pěstování chmele se v Dubé rozšířilo od 18. století. Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síráren. V roce 1907 vznikla chmelařská oblast Dubská. V Dubé a jejím okolí se pěstoval takzvaný Dubský zeleňák, který byl typický svou česnekovou vůní.

Pěstování chmele v okolí Dubé dnes připomíná především sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, která je významnou technickou památkou. Věže s kruhovým půdorysem jsou v Čechách velmi neobvyklé, obdobný typ je běžný v Anglii. Sušení v nich probíhalo pomocí přímého vytápění v přízemí věží na sítech a dřevěných roštech; ty se v jižní věži dosud zachovaly. Podle posledních informací získatelných na různých webech je památka sušárny pro turisty nepřístupná. Nicméně město Dubá ji při různých příležitostech zpřístupňuje, jako tomu bylo například v září roku 2011 v rámci dnů evropského dědictví.
Použité zdroje informací:
Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele
http://www.zateckychmel.eu
http://cs.wikipedia.org
http://www.ihned.cz
http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/hnojeni_plodin/pdf/chmel.pdf
http://www.praha-tip.cz/clanek/tipy-ctenaru/cestovani/tipy-na-vylety/dny-evropskeho-dedictvi-v-dube-kde-rostl-chmel-s-vuni-cesneku.html
http://www.trsice.cz/trsice/chmel.html
http://www.chizatec.cz/
http://www.chizatec.cz/vyzkumna-stanice-trsice/?arc=38
http://chmelar.hajsl.cz/historie.php
http://www.dubske-svycarsko.cz/
http://www.hrady.cz/index.php?OID=6884
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinne-komodity/chmel/sot-chmel/

Použité fotografie:
Vše archiv autora.
 
Následuje fotogalerie k reportáži (pod fotografií naleznete průvodní komentář)
 
 
Tršicko: pamětní deska na domě v Tršicích - 3.3.2012
 
 
Tršicko: Tršice, náves - 3.3.2012
 
 
Tršicko: Dům se stopami chmelařství a s pamětní deskou v Tršicích - 3.3.2012
 
 
Tršicko: areál chmelařství v Tršicích - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v katastru obce Tršice - 3.3.2012
 
 
Tršicko: areál chmelařství v Tršicích - 3.3.2012
 
 
Tršicko: areál chmelařství v Tršicích - 3.3.2012
 
 
Tršicko: areál chmelařství v Tršicích, česárny chmele - 3.3.2012
 
 
Tršicko: areál chmelařství v Tršicích - 3.3.2012
 
 
Tršicko: areál chmelařství v Tršicích - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v okolí Tršic - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v okolí Tršic - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v okolí Tršic - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v okolí Tršic, v pozadí kostel v Penčicích - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v okolí Tršic v době vegetačního klidu - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v okolí Tršic v době vegetačního klidu - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v okolí Tršic v době vegetačního klidu - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v okolí Tršic v době vegetačního klidu - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v okolí Tršic v době vegetačního klidu - 3.3.2012
 
 
Tršicko: na mnoha chmelnicích jak na Tršicku tak i v Čechách se dříve používala kapénková závlaha, dnes již z ekonomických důvodů zrušená - 3.3.2012
 
 
Tršicko: Některé chmelnice budou potřebovat menší opravu, zde stržen vodící drát - 3.3.2012
 
 
Tršicko: i chmelnice jsou v současné době ohroženy erozí - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v okolí Tršic v době vegetačního klidu - 3.3.2012
 
 
Tršicko: některé chmelnice budou potřebovat i větší opravu, zde zlomený sloup - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice v okolí Tršic v době vegetačního klidu - 3.3.2012
 
 
Tršicko: česárna chmele v Čekyni - 3.3.2012
 
 
Tršicko: česárna chmele v Čekyni - 3.3.2012
 
 
Tršicko: Od chmelnic v Čekyni je rozhled na zasněžené vrcholy Jeseníků (na horizontu vpravo) i na Svatý kopeček u Olomouce (uprostřed)- 3.3.2012
 
 
Tršicko: Jiným směrem od Čekyně se v pozadí rýsuje hřeben Drahanské vrchovinyi - 3.3.2012
 
 
Tršicko: chmelnice u Čekyně - 3.3.2012
 
 
Žatecko: česárny chmele ve Zlonicích - 8.4.2010
 
 
Žatecko: sušárna chmele ve Zlonicích - 8.4.2010
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele v počátcích růstu na chmelnici u Šlapanic na Kladensku - 9.4.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele v počátcích růstu na chmelnici u Šlapanic na Kladensku - 9.4.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele v počátcích růstu na chmelnici u Šlapanic na Kladensku - 9.4.2009
 
 
Žatecko: Detail rostlin chmele v počátcích růstu na chmelnici u Šlapanic na Kladensku - 9.4.2009
 
 
Žatecko: Detail rostlin chmele v počátcích růstu na chmelnici u Šlapanic na Kladensku - 9.4.2009
 
 
Žatecko: Detail rostlin chmele v počátcích růstu na chmelnici u Šlapanic na Kladensku - 9.4.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele v počátcích růstu na chmelnici u Šlapanic na Kladensku - 9.4.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele v počátcích růstu na chmelnici u Šlapanic na Kladensku - 9.4.2009
 
 
Žatecko: Džbán, pohled na sever od Solopysků, v pozadí údolí Ohře s elektrárnou Počerady - 20.4.2011
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele v počátcích růstu na chmelnici u Zlonic na Kladensku, chmelnice je již po zadrátkování - 24.4.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele v počátcích růstu na chmelnici u Zlonic na Kladensku, chmelnice je již po zadrátkování - 24.4.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele v počátcích růstu na chmelnici u Zlonic na Kladensku, chmelnice je již po zadrátkování - 24.4.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele v počátcích růstu na chmelnici u Zlonic na Kladensku, chmelnice je již po zadrátkování - 24.4.2009
 
 
Úštěcko: Pohled do údolí Ohře nedaleko Roudníčku na čerstvě zrušenou chmelnici - 17.5.2009
 
 
Úštěcko: Kultivace chmelnice nedaleko obce Záluží u Roudnice nad Labem (místo většinově používaných drátků pro vedení rostliny chmele jsou zde použity plastové vlasce - 22.5.2006
 
 
Úštěcko: Kultivace chmelnice nedaleko obce Záluží u Roudnice nad Labem (místo většinově používaných drátků pro vedení rostliny chmele jsou zde použity plastové vlasce - 22.5.2006
 
 
Úštěcko: Kultivace chmelnice nedaleko obce Záluží u Roudnice nad Labem (místo většinově používaných drátků pro vedení rostliny chmele jsou zde použity plastové vlasce - 22.5.2006
 
 
Žatecko: chmelnice u obce Páleč nedaleko Slaného - 4.6.2010
 
 
Údolí Zlatého potoka: sušárna chmele v Hořovičkách - 17.7.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní u Zlonic na Kladensku - 9.8.2011
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní u Zlonic na Kladensku - 9.8.2011
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní u Zlonic na Kladensku - 9.8.2011
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní u Zlonic na Kladensku - 9.8.2011
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní u Zlonic na Kladensku - 9.8.2011
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku - 22.8.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku - 22.8.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku - 22.8.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku (Zde je důležité si všimnout částic uvnitř šištice chmele. Toto částice obsahují alfa hořké látky a kvůli nim se chmel pěstuje a používá pro výrobu piva) - 22.8.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku - 22.8.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku - 22.8.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku - 22.8.2009
 
 
Žatecko: Detail rostliny chmele nedlouho před sklizní Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku - 22.8.2009
 
 
Podlesí: Chmelnice v okolí obce Vinařice u Loun (věž uprostřed je středověká tvrz přímo v obci Vinařice u Loun) - 29.8.2011
 
 
Podlesí: Chmelnice v okolí obce Vinařice u Loun - 29.8.2011
 
 
Podlesí: Chmelnice a sušárna chmele v obci Smilovice - 29.8.2011
 
 
Podlesí: Chmelnice a sušárna chmele v obci Pochválov - 29.8.2011
 
 
Podlesí: Sušárna chmele v místní zemědělské společnosti v obci Pochválov - 29.8.2011
 
 
Podlesí: Sklizeň chmele v místní zemědělské společnosti v obci Pochválov - 29.8.2011
 
 
Podlesí: Sklizeň chmele v místní zemědělské společnosti v obci Pochválov (v pozadí bioplynová stanice) - 29.8.2011
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Podlesí: Nově postavená chmelnice u obce Kroučová (chmelnici čeká třetí sezóna) - 23.3.2012
 
 
Žatecko: Dočesná na městské chmelnici na náměstí v Žatci - 2011
 
 
Žatecko: Dočesná na městské chmelnici na náměstí v Žatci - 2011